Ahoj lidi,
natěšení jsme se večer setkali v Sedlčanech ve složení VERVA: Libor manažér, Mára, Miki a Market. Strategie byla jasná: „jet dýku!“ 🙂 … po pár panáčkách Řeckého Slunce jsme se viděli na stupínkách vítězů nicméně realita byla trochu jiná.

Ráno jsme zas nemohli dospat a tak na přejímkách, za řevu čtyřkolek, jsme ve frontě mezi prvními jezdci. Stupačky jdou sklápět tak je to OK a můžeme jet. Libor startuje před námi v nižší kategorii a vede si výborně. „Vlhkost je ideální“ a my se nastačíme divit jak se náš manager od posledního závodu zlepšil. Bez pádu absolvuje vytyčený čas a končí na krásném 42. místě z celkem 66 závodníků, kteří dojeli.

My s Márou startujeme po boku Víti Kuklíka, Ungera, Uhera a dalších borců, a ještě v předdepu si říkáme že jsme se asi spletli a že ve vyšší třídě nemáme co dělat. Nicméně jsme tady a tak se s tím sakra popereme! Start se nám oběma celkem podařil, mára do 10tého místa a já kolem 20tého. V prvním výjezdu se udělá chumel a pozice si na takřka 2 kola vyměníme. Mára jede ale jako pila a ve druhém kole mě předjíždí a bezchybně dokrouží za 1,5 hodiny pěkných 12 kol. Já asi minutu za ním také zvládám dvanáctku. Na vítěze Víťu nám chybí dvě kola a umísťujeme se na krásném 19. respektive já na 22. místě z 47 kusů co dojeli závod.

Spokojeni krásným prožitkem a kvalitně unavení opět celý večer hodnotíme průběh závodu a naše „výkony“. Lehce opojeni nejen endorfíny, usímáme… jsme v depu zase poslední. Nestihli jsme bleskurychle sbalit věci a zmizet domů, mrzí nás, že nestihneme další díl Růžové zahrady… 🙂 nu což, nevadí.

Díky kluci z ADT, bylo to fajn! Díky také našim partnerům – sponzorům!

Mějte se krásně a brzo na viděnou na dalších závodech,
Miki